
Nostalgicky vzpomínám na dřívější předvolební kampaně v Maďarsku. Vždycky to byla – ne hlavně, ale také – zábava. Politické strany a politici bojovali mezi sebou zuřivě, ale neztráceli humor. A už vůbec se to nestávalo humoristům, kteří sršeli v tipem, nezřídka, pravda vitriolovým. Například jedna stará hláška: Mám rád volební kampaně, to jsou kandelábry plné politiků. (Pro jistotu, aby bylo úplně jasno, šlo o jejich plakáty.) Anebo: I politiky býval člověkem, dokud ho nezvolili do parlamentu. Nebo všeobecně oblíbené: Kdyby se po parlamentních volbách mohlo něco změnit, dávno by je zakázali. To jsou jen některé střípky na důkaz toho, že zábavy jsme si tu užili až až. Postupně se to ale měnilo, ba až zvrtlo, až začalo platit heslo: Kdo má v politice humor, všechno ví, kdo humor nemá, je všeho schopný.