Deník - Pražský - příběh Pražana

"Odpusťte mi, že jsem nechal strhnout Mariánský sloup. Je mi to líto," prosil kněze v pražské nemocnici Pod Petřínem vysoký vyzáblý tuberák se smrtí na jazyku. Nedlouho poté vydechl naposled. Zemřel na prahu doby, do níž už se nehodil. Bylo 26. března 1947 a oním zesnulým byl někdejší slavný žižkovský bohém Franta Sauer.

Pražští pamětníci pro Pražský deník vzpomínají na to, jak ubíhaly roky jejich často nelehkého života.

Pražští pamětníci pro Pražský deník vzpomínají na to, jak ubíhaly roky jejich často nelehkého života.

Pražští pamětníci pro Pražský deník vzpomínají na to, jak ubíhaly roky jejich často nelehkého života.

 Květuše Jeřábková (91) je jednou z prvních, která dostala z nadačního fondu Prahy 2 dar. Potřebovala polohovací postel, aby si mohla číst a ležet u toho.

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme skrze vyprávění Hedviky Mikulášové osud neslyšících lidí za II. světové války. Nejhorší pro ni byl tehdejší vzdělávací systém. „Znakový jazyk byl zakázaný. Učitelé jen psali slova na tabuli a my si je opisovali. Vůbec jsme ale nevěděli, co čteme. Nikdo nám ta slova nevysvětlil,“ vzpomíná Mikulášová, která zažila útrapy II. světové války, odsun Němců a bombardování Prahy.

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme skrze vyprávění poslance Josefa Lesáka výročí únorového puče. 

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme českého literárního kritika a spisovatele doc. Jaroslava Meda. Svůj zájem o literaturu tajně uspokojoval už jako dítě, když si schovával ve větvích stromu historické romány. 

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme úspěšného českého hoteliéra Ivana Chadimu. Hotelovou budoucnost mu určil špatný kádrový profil. Přesto se vypracoval a už na začátku kariéry mohl obsluhovat prominentní hosty včetně komunistického politbyra. Ihned po ruské okupaci v roce 1968 emigroval přes Německo do Kanady a USA, kde pracoval jako manažer hotelů Four Seasons, United Nations Plaza nebo Ritz Carlton.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. Tentokrát připomeneme opomíjenou, ale významnou osobu Josefa Bílého, rakousko-uherského podplukovníka, československého generála, zemského vojenského velitele v Čechách, oddaného vojáka prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka a prvního hlavního velitele Obrany národa.

Seriál Příběhy pamětníků skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. V dnešním díle připomeneme čin Jana Palacha, který se zapálil na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a postupující normalizaci společnosti. Liana Hanusová ten den sloužila na oddělení popálenin Fakultní nemocnice na Vinohradech: „Když jsem ho viděla poprvé, tak byl celý spálený. Měl zdravé jen chodidla nohou,“ vzpomíná na první setkání s Janem Palachem.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. Přinášíme vám druhý díl o Mons. Karlovi Jaroslavovi Fořtovi. Minulý týden jsme se věnovali jeho věznění gestapem, setkání s nacistickým vůdcem Adolfem Hitlerem a nucenému útěku z ČSR před obviněním v rámci zmařeného monstrprocesu s číhošťským farářem Josefem Toufarem. Dnes připomeneme jeho misijní činnost v Alžírsku, emigraci do Německa a působení v Rádiu Svobodná Evropa.

/ROZHOVOR, RASTR/ Vydává časopis pro děti, aniž by myslel na to, kolik mu to vynese. „Proč to tedy děláš?“ ptají se ho někteří známí. Joachim Dvořák, majitel nakladatelství Labyrint a vydavatel časopisu Raketa vysvětluje, že jsou věci, které zkrátka penězi vyvážit nelze. Radost, uspokojení z práce, potřeba něco sdělit a pocit, že se to daří. O tom a také o české škole jsme si ve svátečním čase povídali v místnosti plné knih, obrázků a snů.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze autentická vyprávění připomíná historické události a osobnosti 20. století. O adventní neděli 11. prosince 1949 se během mše faráře Josefa Toufara udál tzv. číhošťský zázrak. V této souvislosti připomeneme ve dvou dílech barvitý příběh Karla Fořta, katolického kněze a bývalého redaktora Rádia Svobodná Evropa, který pohlédl do tváře Adolfu Hitlerovi a poté, co zjistil, že má být náhradní obětí za umučeného Toufara, utekl do Alžírska.

/RASTR/ Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze krátká vyprávění připomíná stěžejní historické momenty 20. století. Tentokrát připomeneme příběhem Jaromíra Kliky období protektorátu a Pražského povstání. Člen vodních skautů totiž po zrušení hnutí založil odbojovou skupinu a pomáhal s osvobozováním našeho hlavního města.

Její otec Karel Šváb byl odsouzen k smrti v monstrprocesu s Rudolfem Slánským. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze krátká vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Tentokrát připomeneme příběhem Zdeňky Malované vykonstruovaný soudní proces s Rudolfem Slánským a dalšími vysoce postavenými členy KSČ, kteří byli před 65 lety odsouzeni vládnoucím režimem k nejvyšším možným trestům.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje ženu, která 17. listopadu 1989 zažila na Národní třídě zásah komunistické bezpečnosti proti demonstrujícím studentům.

Pražský deník přináší druhý díl seriálu o bojovnících z druhé světové války u příležitosti Dne veteránů. Ten vychází na 10. a 11. listopadu. Tentokrát se vydáme po stopách muže, který bojoval a byl zajat během obléhání přístavu Dunkerque.

Blíží se Den veteránů. Deník ve spolupráci se sbírkou Paměť národa připravil sérii příběhů několika význačných veteránů česko-slovenské armády, kteří pomáhali národu ke svobodě. Začínáme osudem Viktora Wellemína, který bojoval u Tobruku.

„Říkal jsem, že jsem Čech, ne Němec. Kvůli původu babičky mě ale naverbovali do vojska wehrmachtu“. Pražský deník přináší druhý díl seriálu o bojovnících z druhé světové války u příležitosti Dne veteránů. Ten vychází na 10. a 11. listopadu. Tentokrát se vydáme po stopách muže, který se z německé armády dostal přes sověty až k československým vojákům.

„Jsi špion, dostaneš tři roky,“ řekli Sověti muži, který jim přišel pomoci bojovat proti okupantům. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze krátká vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Dnes přinášíme příběh Jana Plovajka, který přežil věznění v sovětském gulagu a život mu zachránil vznik 1. československého armádního sboru v SSSR. S ním během druhé světové války vítězně prošel od Kyjeva až do Prahy.

První vysílání v televizi jsme museli předtočit. KSČ se živého přenosu bála jako čert kříže. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten skrze krátká vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Přinášíme vám druhý díl o Eduardu Landischovi. Minulý týden jsme se věnovali jeho totálnímu nasazení během druhé světové války, dnes připomeneme jeho profesní dráhu jako jednoho z prvních televizních kameramanů v Československu.

„Podmínky v totálním nasazení byly často jako v koncentračním táboře. Ale aspoň jsme žili“, tvrdil Eduard Landisch. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který byl povolán do totálního nasazení a jenž se po válce stal jedním z prvních televizních kameramanů v Československu.

„Podmínky v totálním nasazení byly často jako v koncentračním táboře. Ale aspoň jsme žili“, tvrdil Eduard Landisch. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých vyprávění připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který byl povolán do totálního nasazení a jenž se po válce stal jedním z prvních televizních kameramanů v Československu.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který jako evangelický farář dokázal za totality vést semináře pro duchovní i disidenty a na Litoměřicku se podílel na pádu komunistického režimu.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který jako evangelický farář dokázal za totality vést semináře pro duchovní i disidenty a na Litoměřicku se podílel na pádu komunistického režimu.

Celou rodinu zatkli a odvezli do koncentračního tábora jen proto, že jejich příbuzný působil v Londýně. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který byl za protektorátu zatčen a odvezen do koncentračního tábora jen proto, že jeho strýc působil jako exilový ministr financí.

Celou rodinu zatkli a odvezli do koncentračního tábora jen proto, že jejich příbuzný působil v Londýně. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje muže, který byl za protektorátu zatčen a odvezen do koncentračního tábora jen proto, že jeho strýc působil jako exilový ministr financí.

„Po náletu byly rozbombardované celé ulice, náš cukrovar naštěstí rozbitý nebyl,“ vzpomíná pamětnice Danuše Hanauerová. Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje ženu, která zažila bombardování Kralup koncem 2. světové války i divoký poválečný odsun Němců.

Pražský deník přináší seriál Příběhy pamětníků. Ten prostřednictvím krátkých příběhů připomíná historické momenty 20. století. Další z dílů představuje paní Medkovou, manželku novináře a disidenta Ivana Medka.

Praha - Je konec května 1945, válka skončila. Na Vypichu je živo, hemží se to tam auty a vojáky. V náručí jednoho důstojníka se choulí osmiletá holčička. „Táto můj, táto můj, ty ses nám vrátil,“ volá děvče a zasypává vojákovu tvář polibky. Při vzpomínce na první setkání s otcem poté, co ho pět let neviděla, se i teď tlačí Zdeně Čapkové slzy do očí. Její otec František Bernas, důstojník československé armády, musel z protektorátu utéct před gestapem. Matku zavřeli nacisté do lágru.

Praha /ROZHOVOR/ - Žila jen s psychicky nemocnou matkou, která pobírala invalidní důchod. Peněz proto nikdy neměly nazbyt. Startovní pozici neměla Kristýna Honzíková ideální. I tak si může plnit svůj sen a stát se lékařkou. Díky stipendiu.

Praha /ROZHOVOR/ - Náhody neexistují. Ředitel nové pražské lodní společnosti Prezidentské plavby Štěpán Rusňák je to tom jednoznačně přesvědčen. A má pro to své důvody.

Praha - Bývalá první dáma Olga Havlová neměla ráda doktory, přesto si disidentky a lékařky Mileny Černé velmi vážila. Důvěřovala jí a z náhodného setkání v Divadle Na zábradlí vzniklo celoživotní přátelství.

Praha - Ondřej Černý, se narodil 23. 8. 1966 v Praze. V 80. letech byl představitelem disentu nově nastupující generace, byl organizátorem Nezávislého mírového sdružení. Organizoval jedinou povolenou demonstraci 10. prosince 1988 na Škroupově náměstí, pomáhal Václavu Havlovi a lidem kolem něj, aby se dostali během Palachova týdne k jeho pomníku. Po sametové revoluci se stal novinářem.

Praha - Únava, brnění nohou a změny nálad. To vše začalo před čtrnácti lety z ničeho nic trápit Annu Ryšavou z Prahy. „Do toho mamka zvláštně zakopávala. My jsme si říkaly, co je na tom, každý občas přece zakopne, i když ne tak často,“ popisuje tehdejší situaci její dcera.

Praha - Je to už třináct let, co to s klavírem dotáhl až ke světovému rekordu. A stále ho nikdo na světě nepřekonal. Radim Linhart zahraje cokoli. Od lidovek, přes muzikálové písně, až po současné hity. Celkem umí zpaměti neuvěřitelných 3500 skladeb.

Praha - Jindřich Chalupa se narodil v roce 1934. „Za prvé jsem Moravák a za druhé se hlásím k Valachům," říká. Doma měli malé hospodářství. Přesněji, podle jeho slov, dvě kozy v chlívku, jedno prase a pár slepic. „Byli jsme takzvaní domkáři, jelikož tatínek stačil ještě před vypuknutím války postavit domek o dvou místnostech. Jen kuchyň a příslušenství. Rodiče, já a moji tři sourozenci jsme tak byli v jedné místnosti, byly to tvrdé podmínky," vzpomíná.

Praha - Alzheimerova choroba postihuje stále více lidí. Tato diagnóza je náročná nejen pro pacienta, ale také pro jeho nejbližší okolí. Kam se v takové chvíli obrátit pro pomoc? Od ledna tu jedna možnost existuje – Alzheimer Café.

Praha - Jiřina Kořenová se narodila v Libni v roce 1933. Její pracovní knížka byla rozhodně pestrá. Pracovala v zemědělství, na hřbitově nebo v ústavu pro slepé dětí, kde z kuchyně občas zahlédla první dámu Hanu Benešovou, s níž si pokaždé zamávali. Několik let také strávila v Krkonoších, kde na Hříběcí boudě pro změnu potkala českou legendu mezi komiky Vlastu Buriana.

Praha - Paní Olga Tichá se narodila v roce 1932 v pražském Suchdole. Ve třech letech se pak přestěhovala s rodiči do Horoměřic. Většinu života ale strávila v Horních Počernicích, kam se v devatenácti letech provdala. Nyní žije už více než třicet let v Domově pro seniory v Kobylisích, kam se nastěhovala po smrti svého manžela, o kterého se poslední tři roky jeho života starala. „Přál si zemřít doma a já mu chtěla splnit," říká. Málem to ale stálo život i jí.

Praha - Padesátiletá Jana Křivohlavá má za sebou sedm let těžkého boje. Přestože jí nakonec kvůli vážné nemoci lékaři amputovali levou nohu, prohra to pro ni není. Jak sama říká, bylo to vysvobození.

Praha - Jaroslava Štaffová se narodila 2. dubna 1927 v Dejvicích. „To byla tehdy čtvrť, o které se říkalo, že kdo se tam narodí, tak má stříbrnou lžičku v ústech," říká hrdě na první pohled noblesní dáma a hrdá patriotka, která sice své děti vychovala tak, aby v komunismu žít nemusely, ale ona sama by Čechy nikdy nedokázala opustit.

/ROZHOVOR/ Říká se, že člověk v Africe není nikdy sám. Je to pravda. Tamní lidé žijí velmi pospolitě a všechno spolu sdílejí. Musí, jinak by nepřežili, říká bývalý šéf České lékárnické komory Stanislav Havlíček, který se právě vrátil z půlroční mise v Jižním Súdánu. Byl tam s organizací Lékaři bez hranic. Cesta mu prý změnila pohled na život.

Praha - Václav Trkovský se narodil v roce 1946. Během své éry vrcholového sportovce navštívil Ameriku, Kanadu, Francii či Bulharsko. Jeho doménou byla sportovní gymnastika, díky které se při trénování seznámil s československou legendou Věrou Čáslavskou. Rozuměli si natolik, že ji pak jezdil navštěvovat do Černošic, kde na společné zážitky vzpomínali.

Praha - Arnošt se narodil roku 1930, Jiřina v roce 1934. On je z Ostravy, ona ze Zlína. Pan Vašnovský byl vojákem z povolání, musel proto vstoupit do komunistické strany. Po 20 letech služby odešel z armády i ze strany.

Praha - Bohdan Kotrba se narodil v Libni roku 1935. „Pak jsem ale bydlel na Žižkově. Jedna čtvrť lepší jak druhá. Víte, co se říká. Žižkovu a Libni…," konstatuje s úsměvem muž, který v dobách socialismu musel překonat nejednu překážku.

Praha /ROZHOVOR/ - V médiích se objevila zpráva, že se nové svatovítské varhany rozezní katedrálou už při stém výročí založení republiky. „Není to pravda," říká organolog pražského arcibiskupství Štěpán Svoboda. Podle něj to v žádném případě nelze stihnout.

Praha - Stanislav Bartušek se narodil v roce 1935 v Chlumku na Vysočině. „Byla to vesnice," říká. Když se pak zeptám, jestli tedy měli nějaké hospodářství, tak se při této vzpomínce jen letmo pousměje. „Vím, že jsme měli doma krávu.

Praha - Zabíjení nevinných obyvatel nacistickými okupanty těsně před koncem války a na druhé straně vraždy a násilí ze msty a jiných pohnutek, kterých se dopouštěli vítězové na poražených vojácích i bezbranných civilistech. Smutná fakta rozdělená podle krajů najdete v obsáhlých průvodcích Krvavé finále a Krvavé léto 1945, jejichž autorem je Jiří Padevět (50), ředitel Nakladatelství Academia.

Praha - Věra Pavlíčková byla za války totálně nasazená, pomáhala vyrábět letadla. Nakonec si prodloužila nemocenskou a už se do práce nevrátila. 

Praha - Život jí převrátil syn, který se narodil s Downovým syndromem. Erika Vosáhlová se vzdala prodeje luxusního zboží a zaměřila se na znevýhodněné děti.

Praha - Spisovatel Jiří Kostelecký se zabývá tématy, kterým se ostatní tolik nevěnují. Před devíti lety napsal ve spolupráci se Stanislavem Bártlem publikaci o největší knize světa, známé v Čechách jako Ďáblova bible.

Praha / ROZHOVOR, FOTOGALERIE/- Postupně bydlela na sedmi různých místech Prahy. Věra Kuhnová zde prožila válečná léta i všechny velké události minulého století. Sama ale vždy tíhla spíše ke sportu. Kde se jí v Praze nejvíce líbilo a co jí nejvíce těší dnes?

Praha /ROZHOVOR, FOTOGALERIE/ - Pod taktovkou a vedením Václava Blahunka je přesně 61 špičkových hráčů, díky nimž se prý někdy musí učit trpělivosti.

Praha /FOTOGALERIE/ - Ve čtvrtek vypukne v kině Bio Oko šestý ročník filmového festivalu Země na talíři. Servírovat se budou nejenom filmy, ale i debaty. To, co jíme, ovlivňuje nejenom nás. Na našem talíři se ocitá celý svět. Na problémy spojené s produkcí a spotřebou jídla v Praze dlouhodobě upozorňuje festival Země na talíři. Jak by měla vypadat zodpovědná spotřeba a jaký program si letos tvůrci připravili, jsme se zeptali organizátorky Báry Kebové.

Praha /ROZHOVOR/ - Se svou ženou letos oslavili diamantovou svatbu, tedy 60. výročí. Brali se přitom hned po dvou měsících vztahu. A Václav Cais nelituje. Svatba u pražského Jezulátka byla nejhezčím okamžikem jeho života. „S manželkou jsme jedno tělo, jedna duše," říká.

Praha /FOTOGALERIE/ - Před nedávnem prošly zásadní opravou za jeden a půl milionu korun. Jaká je jejich historie a jak přesně fungují? Každý, kdo se někdy procházel po III. nádvoří Pražského hradu, zůstal alespoň chvíli uhranutý perfektní siluetou nejvýznamnějšího českého katolického kostela, který se zde tyčí již čtyři století. Dominantou Hradu ovšem není jen samotný chrám, ale i obří ciferníky hodin, které zdobí jižní velikou věž katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha.

Praha /FOTOGALERIE/ - Pražský hrad by měl bez Václava Havla jinou tvář. Nejen na společnou práci kolem Hradu zavzpomínal architekt Zdeněk Lukeš. Po revoluci byli blízkými spolupracovníky. Dohromady je svedla architektura. Procházkami po rozsáhlém hradním areálu trávili dlouhé hodiny a vymýšleli, co zlepšit.

Praha - Už počtvrté se tento říjen zahalí Praha do světelných instalací umělců z celého světa. Na co se mohou Pražané těšit, přiblížil zakladatel Signal festivalu Martin Pošta.

Praha /FOTOGALERIE/ - Osm let prožila Jaroslava Králová v zahraničí jako sekretářka. Ďáblice ale vždycky zůstaly jejím domovem, protože Praha je jedinečná. 

Praha /FOTOGRALERIE/ - Ema mele maso. Tato věta ze školního slabikáře inspirovala před třemi lety Kamila Skrbka k pojmenování espresso baru na Florenci. Uvnitř to nápadně typickými dřevěnými židličkami a vystavenými slabikáři připomíná školní třídu. Ovšem tady kafe rozhodně nedělají žádní školáci, ale opravdoví mistři v oboru. Cen už nasbírali zdejší baristé tolik, že se Ema právem řadí k těm nelepším kavárnám, které Praha má.

Praha - Zájem o sudetské Němce Vlaďku Vojtíškovou přivedl k nápadu vytvořit projekt. Na podzim se chystá odsunuté pozvat do Prahy. Smíření 2016, tak se bude jmenovat listopadová akce v Praze, na níž budou pozváni Němci odsunutí po druhé světové válce. Čeká je koncert, panelová diskuze i výstava, která odvypráví jejich příběhy.

Praha /FOTOGALERIE/ - Většinu života zasvětila Marta Červenková dvěma oblastem: účetnictví a volejbalu. A ani jedna ji nikdy nepřestala bavit. Díky volejbalu si udělala řadu přátel, práce v účetnictví ji zase dostala do blízkosti karlovarského filmového festivalu.

Praha /FOTOGALERIE/ - Divadelní kavárny byly vždy místem, kde se lidé mohli setkávat se svými oblíbenými herci. V kavárně Studio DVA na Václavském náměstí platí, že k setkávání navíc patří kvalitně připravená káva a dobré jídlo.

Praha - Moravské jaderničky, české panenské či renety. Proti jejich mizení bojuje Ondřej Frunc, ciderem. Původní česká jablka z trhu rychle mizí. Nahrazují je moderní druhy, které sice dobře vypadají a dlouho vydrží, ale o to víc ztrácí na chuti. 

Praha - Hrůzy války prožila v motolské nemocnici a dnes ji v 88 letech nejvíc baví její nový notebook. Božena Vacíková jde s dobou.

Praha /FOTOGALERIE/ - Český film stále nemá své muzeum. Změnit to chtějí studenti filmové vědy. A tak připravují už druhou výstavu.

Praha /FOTOGALERIE/ - Jaroslav a Petr si založením Kofárny na Malé Straně splnili svůj sen. Od jejího otevření neuplynul ani rok a už je oblíbeným cílem mnoha kofeinistů. Její kouzlo ale netkví jen v šálku kávy.

Praha /FOTOGALERIE/ - Na cestách tráví minimálně tři měsíce v kuse. Petr Novák představuje pomalé cestování. Po pěti měsících v zahraničí se vrátil domů, aby na začátku října mohl zájemcům představit své zkušenosti z pomalého cestování.

Praha - Organizace Pražské matky bojuje už deset let za bezpečnější cesty dětí do škol. Za tu dobu se jim podařilo prosadit přes 80 opatření. Co by mělo udělat město pro vyšší bezpečí ?a co mohou zlepšit sami rodiče, odpovídala Blanka Klimešová.

Praha - Nejenom ne své cestování a nejhezčí životní chvíli, ale i pochmurná léta války, zavzpomínala Jarmila Sýkorová. Dětství prožila kousek za Prahou a na konci války málem přišla o svou sestru. Mnohem později pak se svým manželem cestovala po světě. Jak na to všechno dnes vzpomíná? 

Praha /FOTOGALERIE/ - Do centra celkem daleko, ale celá řada skvělých a chutných specialit doslova na dosah. To je podnik „kavárenský pokojík". Objednat si v Caffee Room espresso zní jaksi fádně, když tu má člověk na výběr z tolika různých druhů káv. Dvojité cortado, cold brew, flat white patří k těm ze stálé nabídky. Ovšem majitel této kavárny a navrátilec z Londýna Jiří Mahr nejraději plní přání těm, jenž mají jednoduše chuť na dobrou kávu a jsou ochotni zkusit také něco nového.

Praha /FOTOGALERIE/ - Čerstvá absolventka UMPRUM Alžběta Dvořáková sklízí ocenění u nás i ve světě. Naposledy její šperky nadchly galeristy v Holandsku. Ateliér hraček vyměnila za šperkařství a udělala dobře. Její poslední kolekci, kterou připravovala jako závěrečnou práci na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, minulý týden ocenili v holandské galerii Marzee.

Praha /ROZHOVOR/ - Nemá ráda plýtvání věcmi. V rámci svého projektu proto Markéta Borecká hledá pro použité oblečení další využití. Už tři roky Markéta organizuje sbírky oblečení ve firmách. Část odešle charitě a z nepoužitelných zbytků nechá vyrobit kousky, které okouzlují nápaditým designem a barevností. Jak tato myšlenka vznikla a co plánuje Markéta dál?

Praha /ROZHOVOR/ - Na kontě má přes 200 fotek se slavnými českými hudebníky. Ondra Bělohlávek koncerty a festivaly doslova žije. První koncert viděl ze sedačky svého vozíku už v sedmi letech. Dnes objíždí desítky koncertů ročně. Ze záliby vyfotit se s kapelou se stala vášeň, kterou Ondrovi nemohla překazit ani dětská mozková obrna.

Praha - S manželem létala na větroních, v práci fotila zkameněliny. Vlasta Šilhanová zavzpomínala na válku i dobu po ní. Svůj první školní den neprožívala nijak slavnostně. Zato každá cesta na Letnou byla zážitek. Za kamarádkou ji totiž vyvezly dřevěné jezdící schody. Ty zde fungovaly devět let, do roku 1935.

Praha /FOTOGALERIE/ - Kde poprvé ochutnat výběrovou kávu? Co třeba na nádraží při čekání na vlak? Smíchovskému nádraží dlouho chyběl podnik s výběrovou kávou a Kafe Kolej tak mezeru vyplnilo. Nádraží Smíchov, odpolední pátá hodina. Lidé se vrací z práce, pro dnešek mají padla. Většina spěchá. Na autobus, na tramvaj, na metro, na vlak. Těší se domů. U Kafe Kolej se žádná fronta netvoří. Jen občas si někdo dopřeje odměnu za dnešní práci šálkem oblíbené kávy.

Praha /ROZHOVOR/ - K sommeliérství ho přivedly ženy a náhoda. Dnes Vladimíra Vaňka vína živí a ročně jich ochutná přes patnáct set. Někdy jsou dny, během kterých vyzkouší až stovku různých vín. Do nedávna se přitom živil prací v kanceláři a somelliérství bylo jen zálibou pro volný čas. Pak ho ale běžné degustace přestaly bavit a řekl si, že by mohl uspořádat lepší.

Praha /ROZHOVOR/ - Startuje nový školní rok a Janě s Evou začíná pořádný zápřah. Kromě provozu dvou školek se totiž věnují vaření zdravých obědů do školních jídelen. Se sestrami Janou Bocek Teichertovou a Evou Slanou jsme se sešly v útulné kavárně uprostřed Čelákovic. Ihned první informací mi vyrazily dech.

Praha /ROZHOVOR/ - Pražská pamětnice Marie Merknerová zavzpomínala na své dětství v Dejvicích i život za války. Výhled do polí a místo Kulaťáku dejvický potok. Takové byly Staré Dejvice, jak si je pamatuje Marie Merknerová.

Praha /FOTOGALERIE/ - Správné prostory pro kavárnu hledali manželé Klenerovi tři roky. Nyní stejně dlouhou dobu prožívají svůj sen na Žižkově, přímo na Olšanském náměstí. A dalo by se říct, že jejich kavárna Imrvére je stejně rozmanitá jako Žižkov. 

Praha - Barbora a Michaela mají mnoho společného. Kromě záliby v práci s dětmi to je dobrovolnictví. Jejich cesty spojil autistický chlapec Ángel. Oběma změnil život. Blízko k dětem měly odjakživa, jejich životní kroky se ale odvíjely různými směry. Barbora Heváková se věnovala studiu, Michaela Dvořáková se potýkala s nenaplňující administrativní prací, dokud nezávisle na sobě neobjevily inzerát Ángelových rodičů. Obě uchvátila alternativní metoda Son Rise, v Česku doposud nepříliš rozšířená. Barbora na základě své práce dokonce získala ocenění, Michaelu dobrovolnická práce inspirovala k vytoužené změně zaměstnání. Navíc se díky dobrovolnictví spřátelily.

Praha - Když se dozvěděl o sovětské okupaci, okamžitě vyrazil na Hrad. Marně protestoval. Pamětník Bedřich Cestr zavzpomínal nejen na srpen 1968.V mládí rád trampoval, dnes o svých vzpomínkách na vandrování píše básně.

Praha - Látková poradkyně Veronika B. Milotová pomáhá pražským rodičům, jak přejít na látkové plenky. Jsou ekologičtější a uleví peněžence. Kamarádky i rodina ji odrazovaly. Látkování je prý moc náročné. S manželem si však řekli, že to zkusí. Hlavně kvůli ekologii. Nechtěli neustále vyhazovat hromady odpadu.

Praha - Od koučinku manažerů k výuce finanční gramotnosti v dětských domovech. Jana Merunková pomáhá mladým lidem po odchodu z dětského domova zvládnout start do nového života. Jak porozumět financím a správně s nimi zacházet v různých životních situacích. Nejen to učí Jana Merunková mladé lidi předtím, než opustí dětský domov.

Praha - Nejhorší vzpomínky má na konec války, nejhezčí na svou maminku. Květoslava Parýzková vzpomínala na dětství v Brně i život v Praze. Do Prahy se přestěhovala v jednadvaceti letech. Nejprve ji soužil stesk. Chyběla jí velká rodina. Květoslava Parýzková pochází z osmi dětí. Pomáhat v domácnosti byla zvyklá odmala. Vedle starosti o své mladší sourozence zvládla práci a k tomu ještě večerní školu.

Praha - Stolní počítače slaví výročí. Před 35 lety společnost IBM uvedla na trh stroj, který znamenal revoluci. Počítač s označením IBM PC 5150 se stal nejrozšířenějším svého druhu a společnost IBM lídrem v počítačovém průmyslu. 

Praha /FOTOGALERIE/ - Za minulého režimu pracovala řadu let jako modelář v předním pražském oděvním salonu. Po revoluci, po různých šťastných i nešťastných zkušenostech, nakonec založila vlastní firmu. Impulzem k tomu byla nabídka na tvorbu firemního oděvu pro energetickou společnost.

Praha - O hrdinství svého dědečka Josefa Růžičky neměla Kateřina Ebelová dlouho tušení. Před válkou a během ní přitom tajně zachránil stovky židovských rodin. Dvojí smrt, vězení a perzekuce. Na pohnuté historii předků Kateřiny Ebelové se podepsali nejen nacisté, ale i komunisté. Bolestné události se v rodině příliš nepřipomínaly. 

Praha - Narodil se u hranic s Rakouskem, vyučil se strojním zámečníkem a nakonec se stal vojákem z povolání. Stačilo ale málo a z Viléma Matuly by byl kovář. Jako profesionální voják prošel všemi historicky důležitými událostmi od druhé světové války. Co mu nejvíce utkvělo v paměti a co ho v současnosti nejvíce těší?

Praha - Peter Chalupianský se po čtyřech měsících vrátil ze studií v Jižní Koreji. Během té doby jeho projekt Kde je Peťa vydělal 186 tisíc na charitu. Studijní pobyt je pro mnoho mladých lidí zkušeností na celý život. Peter Chalupianský se rozhodl, že změní nejen život svůj, ale podpoří i ostatní. Vymyslel projekt Kde je Peťa.

Praha - Se svým projektem Zachraňme TMU objíždí české školy. Dětem Pavla Hudcová vysvětluje, že příliš světla škodí zvířatům, rostlinám i lidem. Problematice světelného znečištění se mladá studentka pražského ČVUT věnuje už několik let. Letos za své aktivity získala ocenění Člověka v tísni. Situace v Praze je podle ní vážná.

Praha - Její projekt se měl rozšířit i doVídně. Investor ale Pragulic okoukal a spustil bez ní. Zakladatelka Tereza Jurečková netruchlí. O služby bezdomovců stojí tisíce turistů i v Praze.